Galerie hlavního města Prahy
zobrazit menu

Karafiáty a samet / Umění a revoluce v Portugalsku a Československu 1968–1974–1989

Portugalsko, 14. prosinec 1990 - Cabo da Roca - V. Havel na pobřeží Atlantického oceánu poblíž nejzápadnějšího výběžku evropského kontinentu, foto:Tomki Němec/400ASA. Jakékoli jiné/další šíření fotografie jen s písemným svolením autora.
od: 30. 4. 2019
do: 29. 9. 2019

út-ne 10.00–18.00

Městská knihovna, 2. patro

od: 30. 4. 2019
do: 29. 9. 2019
Městská knihovna, 2. patro

út-ne 10.00–18.00

 

kurátorky 
Sandra Baborovská 
Adelaide Ginga (MNAC, Lisabon)

 

vstupné 
plné: 120 Kč 
snížené: 60 Kč

 

nad výstavou převzaly záštitu 
velvyslankyně Portugalské republiky
Její excelence Manuela Franco
radní hlavního města Prahy
MgA. Hana Třeštíková >

 

 

praktické informace > 
Objekt má bezbariérový přístup (výtah).

 

Překvapivé podobnosti, paralely i paradoxy převratných událostí Portugalska a Československa. Hranice demokratického kontinentu i hranice epochy – karafiátová a sametová revoluce jako první a poslední z „třetí vlny“ světových revolucí a jejich odraz ve výtvarném umění.

 

Kurátorský projekt Karafiáty a samet / Umění a revoluce v Portugalsku a Československu představuje první souhrnnou přehlídku portugalského vizuálního umění v Čechách i na Slovensku v historicko-politickém dialogu s československými umělci. Společným východiskem je rok 1968, doba pražského jara v Československu a v Lisabonu jara Marcela Caetana. Tento rok představoval první záchvěv nadějí v konec stávajících nedemokratických režimů. Nadějí, které v Československu zmařila sovětská okupace a v Portugalsku pokračování koloniální války. Roky 1974 a 1989, data pokojných revolucí, poté přinesly oběma státům svobodu. Karafiátová revoluce se odehrála 25. dubna 1974 a sametová revoluce v Československu 17. listopadu 1989.

 

Výstava uvádí díla československých a portugalských umělců, osobností a legend, jež reagovaly na totalitní režimy a měly zásadní vliv na formování současného umění obou zemí. Patří mezi ně zejména Adriena Šimotová, Eva Kmentová, Olbram Zoubek, Květa a Jitka Válovy, Jiří Kovanda, Petr Štembera, Karel Miler, Jan Mlčoch, Milan Knížák, Václav Havel, Jiří Kolář, Július Koller, Ľubomír Ďurček, Mária Bartuszová, Jana Želibská a mnozí další. Do kontextu s nimi jsou zahrnuti jejich portugalští vrstevníci Helena Almeida, Lourdes Castro, Ana Vieira, Ana Hatherly, Fernando Calhau, Manuel Alvess, António Barros, Silvestre Pestana, Alberto Carneiro, Ernesto de Sousa, Álvaro Lapa a José de Guimarães a jiní. Ke slovu se dostává také mladší generace reflektující téma obou totalitních režimů a revoluce: Zbyněk Baladrán, Jan Pfeiffer, Filipe Marques, Carla Filipe nebo česko-portugalská umělkyně Ana de Almeida.

 

Kromě uměleckých děl prezentuje výstava rozsáhlé rešerše České televize, Rádio e Televisão de Portugal, Knihovny Václava Havla a Fundacão Soares. Zároveň poprvé u nás dává nahlédnout do soukromých archivů portugalských studentů. Právě oni jako první zahraniční delegace přijeli podpořit naši demokratizaci. Padesát tisíc růží, které rozdali na Národní třídě, se stalo symbolem solidarity a svobody.

číst dále

 


související objekty


doprovodné akce


média