Karafiáty a samet Umění a revoluce v Portugalsku a Československu 1968–1974–1989

Překvapivé podobnosti, paralely i paradoxy převratných událostí Portugalska a Československa. Hranice demokratického kontinentu i hranice epochy – karafiátová a sametová revoluce jako první a poslední z „třetí vlny“ světových revolucí a jejich odraz ve výtvarném umění.

Pavel Štěcha, 17. listopadu 1989, Praha
Pavel Štěcha, 17. listopadu 1989, Praha

Kurátorský projekt Karafiáty a samet / Umění a revoluce v Portugalsku a Československu představuje první souhrnnou přehlídku portugalského vizuálního umění v Čechách i na Slovensku v historicko-politickém dialogu s československými umělci. Společným východiskem je rok 1968, doba pražského jara v Československu a v Lisabonu jara Marcela Caetana. Tento rok představoval první záchvěv nadějí v konec stávajících nedemokratických režimů. Nadějí, které v Československu zmařila sovětská okupace a v Portugalsku pokračování koloniální války. Roky 1974 a 1989, data pokojných revolucí, poté přinesly oběma státům svobodu. Karafiátová revoluce se odehrála 25. dubna 1974 a sametová revoluce v Československu 17. listopadu 1989.

Výstava uvádí díla československých a portugalských umělců, osobností a legend, jež reagovaly na totalitní režimy a měly zásadní vliv na formování současného umění obou zemí. Patří mezi ně zejména Adriena Šimotová, Eva Kmentová, Olbram Zoubek, Květa a Jitka Válovy, Jiří Kovanda, Petr Štembera, Karel Miler, Jan Mlčoch, Milan Knížák, Václav Havel, Jiří Kolář, Július Koller, Ľubomír Ďurček, Mária Bartuszová, Jana Želibská a mnozí další. Do kontextu s nimi jsou zahrnuti jejich portugalští vrstevníci Helena Almeida, Lourdes Castro, Ana Vieira, Ana Hatherly, Fernando Calhau, Manuel Alvess, António Barros, Silvestre Pestana, Alberto Carneiro, Ernesto de Sousa, Álvaro Lapa a José de Guimarães a jiní. Ke slovu se dostává také mladší generace reflektující téma obou totalitních režimů a revoluce: Zbyněk Baladrán, Jan Pfeiffer, Filipe Marques, Carla Filipe nebo česko-portugalská umělkyně Ana de Almeida.

Kromě uměleckých děl prezentuje výstava rozsáhlé rešerše České televize, Rádio e Televisão de Portugal, Knihovny Václava Havla a Fundacão Soares. Zároveň poprvé u nás dává nahlédnout do soukromých archivů portugalských studentů. Právě oni jako první zahraniční delegace přijeli podpořit naši demokratizaci. Padesát tisíc růží, které rozdali na Národní třídě, se stalo symbolem solidarity a svobody.

pohled do výstavy Karafiáty a samet / Umění a revoluce v Portugalsku a Československu 1968–1974–1989, Městská knihovna, 2. patro, 2019. Foto Tomáš Souček
pohled do výstavy Karafiáty a samet / Umění a revoluce v Portugalsku a Československu 1968–1974–1989, Městská knihovna, 2. patro, 2019. Foto Tomáš Souček
pohled do výstavy Karafiáty a samet / Umění a revoluce v Portugalsku a Československu 1968–1974–1989, Městská knihovna, 2. patro, 2019. Foto Tomáš Souček
pohled do výstavy Karafiáty a samet / Umění a revoluce v Portugalsku a Československu 1968–1974–1989, Městská knihovna, 2. patro, 2019. Foto Tomáš Souček
pohled do výstavy Karafiáty a samet / Umění a revoluce v Portugalsku a Československu 1968–1974–1989, Městská knihovna, 2. patro, 2019. Foto Tomáš Souček
pohled do výstavy Karafiáty a samet / Umění a revoluce v Portugalsku a Československu 1968–1974–1989, Městská knihovna, 2. patro, 2019. Foto Tomáš Souček
pohled do výstavy Karafiáty a samet / Umění a revoluce v Portugalsku a Československu 1968–1974–1989, Městská knihovna, 2. patro, 2019. Foto Tomáš Souček
pohled do výstavy Karafiáty a samet / Umění a revoluce v Portugalsku a Československu 1968–1974–1989, Městská knihovna, 2. patro, 2019. Foto Tomáš Souček
pohled do výstavy Karafiáty a samet / Umění a revoluce v Portugalsku a Československu 1968–1974–1989, Městská knihovna, 2. patro, 2019. Foto Tomáš Souček
pohled do výstavy Karafiáty a samet / Umění a revoluce v Portugalsku a Československu 1968–1974–1989, Městská knihovna, 2. patro, 2019. Foto Tomáš Souček
Portugalsko, 14. prosinec 1990 - Cabo da Roca - V. Havel na pobřeží Atlantického oceánu poblíž nejzápadnějšího výběžku evropského kontinentu, foto:Tomki Němec/400ASA. Jakékoli jiné/další šíření fotografie jen s písemným svolením autora.
Portugalsko, 14. prosinec 1990 – Cabo da Roca – Václav Havel na pobřeží Atlantického oceánu poblíž nejzápadnějšího výběžku evropského kontinentu, foto: Tomki Němec/400ASA. Jakékoli jiné/další šíření fotografie jen s písemným svolením autora.
Maria Helena Vieira da Silva, Strom svodoby, 1974-1975, Colecção MNAC. Ex-Col. SEC- Casa Morgados da Pedricosa
Maria Helena Vieira da Silva, Strom svodoby, 1974-1975, Colecção MNAC. Ex-Col. SEC- Casa Morgados da Pedricosa
António Barros, Revoluce, 1977, Col. Fundação de Serralves – Museu de Arte Contemporânea, Porto. Foto: Tomáš Souček
António Barros, Revoluce, 1977, Col. Fundação de Serralves – Museu de Arte Contemporânea, Porto. Foto: Tomáš Souček
Fernando Calhau, #99 (Materializace imaginárního čtverce), 1974. Zdroj: 1960-1980. Anos de Normalização Artística na Colecções do Museu do Chiado, 2003
Fernando Calhau, #99 (Materializace imaginárního čtverce), 1974. Zdroj: 1960-1980. Anos de Normalização Artística na Colecções do Museu do Chiado, 2003
Řád svobody pro Václava Havla, 1990. Zdroj: Fundaçao Mário Soares / Arquivo Soares
Řád svobody pro Václava Havla, 1990. Zdroj: Fundaçao Mário Soares / Arquivo Soares
Článek o akci s růžemi v portugalském tisku, 1989. Zdroj: Biblioteca Municipal de Lisboa
Článek o akci s růžemi v portugalském tisku, 1989. Zdroj: Biblioteca Municipal de Lisboa
Porto, 25. dubna 1975, den voleb. Zdroj: Petr Morávek
Porto, 25. dubna 1975, den voleb. Zdroj: Petr Morávek

Info

Karafiáty a samet Umění a revoluce v Portugalsku a Československu 1968–1974–1989

od: 30. 4. 2019
do: 29. 9. 2019

Kurátorky: Sandra Baborovská, Adelaide Ginga (MNAC, Lisabon)

tisková zpráva

Adresa
Městská knihovna, 2. patro
Mariánské náměstí 98/1
110 00 Praha 1 – Staré Město
Mapa

Otevřeno
út-ne 10–18h

Budova má bezbariérový přístup.

Vstupné

plné 120 Kč
snížené 60 Kč

Bookshop

nad výstavou převzaly záštitu velvyslankyně Portugalské republiky Její excelence Manuela Franco a radní hlavního města Prahy MgA. Hana Třeštíková