Věštění z noční oblohy částečně zakryté mraky. Role fotografie v postmediální době
Autor: Jitka Hlaváčková, kolektiv autorů
knihkupectví v Domě U Kamenného zvonu
knihkupectvi v Domě fotografie
knihkupectví v Městské knihovně
eshop
Cena: 599 Kč
Po předložení vstupenky 10 % sleva
GHMP Member 20 % sleva
GHMP Member Plus 20 % sleva
GHMP Patron 30 % sleva
Nakladatel: GHMP
Rok vydání: 2022
Počet stran: 212
Rozměr: 170 × 240 mm
Jazyk: česky, anglicky
ISBN: 978-80-7010-181-0
Editorka: Jitka Hlaváčková
Texty: Palo Fabuš, Jitka Hlaváčková, Andrea Průchová Hrůzová, Hana Janečková, Václav Janoščík, František Kalivoda, Jen Kratochvil, Vojtěch Märc, Lucia Gregorová Stach, Barbora Trnková, Pavel Vančát, Filip Vančo
Překlad z českého jazyka: Adrian Dean, Jan Morávek
Překlad z anglického jazyka: Martin Micka
Redakce textů: Tatjana Štemberová
Fotografie: Larry Achiampong & David Blandy; Hynek Alt, Ruth Beale Studio; Ivars Gravlejs, Tomáš Hliva, Jana Ilková, Nikol Czuczorová, Richard Janeček, Andrej Kiripolský, Alena Kotzmannová, Markéta Magidová, Markéta Othová, Martin Polák, Lucie Rosenfeldová, Erica Scourti Studio; Matěj Smetana, Jonáš Strouhal, Petr Svárovský, Ezra Šimek, Jiří Thýn, Leevi Toija, Aleksandra Vajd, Max Vajt
Grafická úprava: Martin Odehnal
Produkce: Katarína Valentová
Vydání publikace bylo podpořeno grantem uděleným Státním fondem kultury MK ČR.
Katalog Věštění z noční oblohy částečně zakryté mraky. Role fotografie v postmediální době vychází ke stejnojmenné výstavě konané v Domě fotografie od 24. května do 18. září 2022.
Publikace zkoumá současné formy vizuality v umění vycházejícím z média fotografie. Představuje spektrum myšlenkových i uměleckých přístupů více než tří desítek teoretiků i umělců z Čech, Slovenska, Velké Británie, Řecka a dalších zemí. Základní půdorys knihy tvoří příspěvky dvanácti spoluautorů, kteří odpověděli na kurátorskou anketu na téma „postmediální fotografie“. Jejich příspěvky ukazují, jak se vizuální umění vyrovnává se zrychlujícím se prolínáním fyzického a digitálního světa a jejich propojováním s globálními sítěmi a procesy. Tento proces výrazně mění způsoby tvorby obrazů, jejich výsledné podoby i způsoby jejich uchovávání a manipulace s nimi. Technologie vybavené umělou inteligencí za nás vylepšují, svévolně mění, a dokonce samy tvoří obrazy zdánlivé reality, ze statických obrazů dělají pohyblivé, animují a s pomocí 3D tisku vyrábějí realitu samotnou. Na základě psychologicko-sociálních analýz a algoritmů efektivně třídí informace a tvoří individuální reality na míru každému uživateli. Čím dál více se tak stávají soběstačným uměleckým médiem. Publikace není výsledkem vzájemné spolupráce, ale částečně nahodilou strukturou, která do jisté míry přejímá principy postdigitální reality. Na nespojitém vzorku uměleckých přístupů řeší otázky spojené s rolí fotografie ve zrychlujícím se procesu fragmentace, multiplicity a manipulovatelnosti vizuálních médií i vliv tohoto procesu na „uměleckou fotografii”. Zabývá se otázkou vztahu digitálního archivu, emocionální paměti umění i sociální rolí umění v systému, jenž se díky své bezhraničnosti vymyká jakékoliv kontrole. Fragmentárnost, která uveřejněné sondy charakterizuje, se zdá být určujícím znakem současného vnímání. Spektrum odpovědí vytváří plastickou mozaiku, jejíž jednotlivé díly pojmenovávají různé aspekty postmediálních přístupů, zatímco fotografie sama se nenápadně rozpouští v nespočetných formátech a nekonečné rozpínavosti digitálního prostoru. Zkoumání tohoto vesmíru prostřednictvím lidských smyslů a emocí se podobá věštění z noční oblohy z velké části zakryté mraky. A tak jako dříve reprezentovala nadpozemskou dimenzi, respektive nekonečnost prostoru a času především noční obloha, dnes se tato očekávání upínají podobným způsobem k digitálním sítím. Je tak stále přirozenější obracet se k virtualitě s pohledem tázajícím se na to, co nám sděluje nejen o nás v přítomnosti, ale i o naší budoucnosti.
#Publikace #Tištěná v prodeji
