transparadiso: Společenství internacionální
Termín a čas
23. 3. 2022, odloženo na neurčito
Internacionální, Praha-Suchdol
Rakouská umělecká skupina transparadiso, tvořená dvojicí Barbara Holub a Paul Rajakovics, ve spolupráci s Městskou částí Praha-Suchdol a Českou zemědělskou univerzitou připravila pro občany Suchdola, studenty i pedagogy ČZU a širokou veřejnost skupinovou uměleckou performance s názvem Společenství Internacionální. Po důkladném zvážení aktuální situace se transparadiso i GHMP shodly na přesunutí termínu závěrečné umělecké intervence projektu z plánovaného termínu 23. března 2022 na neurčito.
Myšlenky, které stojí za vznikem performance, však zůstávají aktuální, a to ve stále narůstající míře. Koncepce dlouho připravované akce spočívala v podpoře idejí vzájemnosti, sousedství, spolupráce a komunikace. V hodnotách, které jsou nadčasové, ale zároveň v mimořádné míře nabývají na aktuálnosti v současné chvíli, kdy válečné okolnosti postavily všechny naše činnosti do zcela nové perspektivy. Schopnost soužití a tolerance, stejně jako ochota ke vzájemné podpoře a spolupráci se ukazuje jako klíčová nejen pro kvalitu našich životů, ale pro přežití samotné.
Projekt Společenství ‘Internacionální’ vznikl na základě umělecké výzvy Galerie hlavního města Prahy, programu Umění pro město/TriangulUM k vytvoření dočasného uměleckého díla do veřejného prostoru. Záměrem bylo otevřít veřejnou debatu nad problematikou komunikace České zemědělské univerzity a MČ Praha-Suchdol, které zde, ve vzájemném respektu, ale bez viditelného propojení, sídlí v těsném sousedství už sedmdesát let.
Po sérii setkání a důkladném průzkumu zhodnotili zahraniční autoři situaci jako mimořádně zajímavou a inspirativní z hlediska sociálních i prostorových (urbanistických) vztahů. Výsledkem byl projekt umělecké performance s účastí zástupců z obou komunit (MČ i ČZU) a přizvaných umělců. Během společného alegorického průvodu od suchdolské radnice k rektorátu ČZU a zpět měly být symbolicky překonávány fyzické překážky, které v této cestě stojí, a zaznít příspěvky občanského i uměleckého charakteru. Čelo průvodu měla podle plánu tvořit skupina přizvaných účastníků s tzv. „Blanket of Knowledge“ – širokým pásem látky, do něhož se může „obléci“ až dvacet osob. Chůze a překonávání překážek s tímto „kolektivním tělem“ vyžadují vzhledem k těsnému spojení textilním objektem velkou vzájemnou koordinaci a spolupráci všech zúčastněných – v symbolickém kontrastu k běžnému jednání ve prospěch individuálních zájmů.
Umělce inspirovala metaforická situace dvou suchdolských náměstí spojených ulicí s nadčasově symbolickým názvem „Internacionální“ k uskutečnění „oslavy vzájemnosti”. Cílem bylo otevřít otázky typu: Co symbolizuje plný a neúplný kruh obou suchdolských náměstí? Může neúplný kruh před ČZU otevřít prostor pro dosud neplánované vize k propojení obou oblastí a komunit? Jak by bylo možné tyto vize podpořit a snažit se o jejich vyjádření v reálném prostoru?
V anglické verzi názvu celé intervence je výraz „together-hoods“ slovní hříčkou, která pracuje s anglickými výrazy pro „společně“ a „kapuce“. Proto jsou také idea a forma ústředního uměleckého objektu „Blanket of Knowledge“ založeny na společném sdílení, jednání a látka je symbolicky opatřena dvaceti kapucemi, odkazujícími na skryté vědění, které se v komunitě nutně nachází. Myšlenku propojení skupiny lidí s určitým společným záměrem do jednoho „kolektivního těla” realizovala například už v roce 1968 v ulicích v Rio de Janeira brazilská umělkyně Lygia Pape. Její zásadní dílo „Divider“, jehož ústředním motivem byl podobně navržený látkový objekt, bylo později několikrát re-performováno v různých politických a společenských kontextech (např. v Hongkongu, 2013). Dílo „Divider“, postavené na procesu sdílené zkušenosti, ale také náhodě, improvizaci a experimentu, ukazuje jednu z možností, jak si lze osvojit téměř libovolný veřejný prostor, jak vnést do městského života tvůrčí změnu i jak narušit rozhraní mezi uměním a divákem. Skupina transparadiso navrhla oproti tomu svou „Blanket of Knowledge“ pro konkrétní místo a kontext v zájmu vytvoření prostoru pro společné jednání ve smyslu překračování hranic ve fyzickém významu, ale i metaforickém smyslu utopických vizí společného soužití.
V osobní rovině také obě díla pracují s ambivalentními emocemi, které prožíváme, když se rozhodujeme mezi individualismem / osobním komfortem a solidaritou s kolektivními zájmy prostřednictvím sdílených činností. Zejména tato kvalita nabývá na aktuálnosti tváří v tvář současnému kontextu politické a humanitární krize způsobené ruskou vojenskou invazí na Ukrajinu. Pohledem na aktuální dění v dotčeném prostoru lze dnes konstatovat, že idea performance Společenství internacionální se tomto kritickém okamžiku naplňuje a realizuje sama od sebe – a to nikoliv v uměleckém kontextu, ale v reálném životě. V obdivuhodné míře se dnes rozvíjí spolupráce České zemědělské univerzity, která zajišťuje ubytování a další péči o stovky ukrajinských žen a dětí, zatímco MČ Praha-Suchdol se podílí na jejich stravování a zajištění školní docházky. V děsivých kulisách nepředstavitelně kruté reality dochází k naplnění idejí vzájemnosti v míře, jakou si v běžném životě nikdo z nás nedokázal představit. Přejme si, abychom se k původní ideji měli příležitost vrátit, a zhodnotit energii, vloženou do ní zahraničními umělci a místním realizačním týmem, a to v době, kdy se naše myšlenky opět vrátí k nádherně všedním starostem i radostem. Přejme si společně, aby tato chvíle nastala co nejdříve.
transparadiso je transdisciplinární kolektiv založený umělkyní Barbarou Holub a architektem Paulem Rajakovicsem v roce 1999. Realizuje projekty mezi uměním, uměleckými městskými intervencemi, architekturou a urbanismem. Umělecká dvojice na této škále svého zájmu zkoumá a rozvíjí (ale také vyučuje a publikuje) umělecké strategie pro „direct urbanism“ – autorský směr sociálně angažovaného, procesuálně zaměřeného městského plánování. Ve svých projektech, výstavách i městských intervencích se transparadiso zabývá aktuálními společenskými a městskými problémy, zejména pak hledáním sdílených hodnot společného života. Vytváří performativní situace podněcující obyvatele města k činnosti, k navrácení obyvatele města k činnosti, k navrácení odpovědnosti jednotlivci a k řešení dichotomie osobních zájmů a společného blaha. Barbara Holub a Paul Rajakovics obdrželi rakouskou národní cenu za umění za rok 2018, dále Urban Design Prize (2006) a řadu dalších ocenění. Barbara Holub byla také prezidentkou Secession Vienna (2006–2007) a členkou výboru Kunst im öffentlichen Raum Niederösterreich (2005–2007).