Oddělení správy veřejné plastiky

Mise oddělení SVP

V roce 1963 byl Galerii hlavního města Prahy svěřen do správy soubor veřejných plastik, které jsou ve vlastnictví hlavního města. Oddělení správy veřejné plastiky o svěřená umělecká díla systematicky pečuje a zajišťuje jak běžnou údržbu, tak i rozsáhlé restaurátorské zásahy, které obnovují materiálové i výtvarné kvality exponovaných děl. Oddělení se také věnuje výstavní a publikační činnosti. Střednědobou expozici Kamenné poklady pražských zahrad můžete navštívit ve sklepení Zámku Troja. Oddělení se dále zabývá archivací a zpracováváním dokumentů o svěřených plastikách. Od roku 2019 se intenzivně věnuje programu Umění pro město, pro který zajišťuje koncepci a realizaci projektů dočasných uměleckých děl a intervencí ve veřejném prostoru. Zároveň je to centrum pracovní skupiny pro Komisi ve veřejném prostoru HMP a poskytuje odborné poradenství všem zájemcům o program Umění pro město.

Oddělení sleduje vývoj nejnovějších technologií v oblasti restaurování a péče o historické památky a promítá nové vědecké poznatky i postupy do praxe. Vizí oddělení je být moderním a komplexním pracovištěm, kde se spojuje odborná péče o exteriérová umělecká díla a památky i kurátorská činnost v oblasti umění ve veřejném prostoru.

Soubor veřejné plastiky

Soubor veřejné plastiky ve správě Galerie hlavního města Prahy odráží ve svém celku vývoj pražského sochařství od 11. do 21. století. Patří k němu i jedna z nejstarších památek sochařství v Čechách – románský figurální reliéf, původně umístěný při Juditině mostu. Základem souboru jsou však především vynikající barokní sochařské památky. Z bohatého souboru je to například vrcholně barokní konvolut soch a sousoší na Karlově mostě, mytologické plastiky a zahradní vázy Matyáše Bernarda Brauna pro Vrtbovskou zahradu a soubor váz a plastik v zahradě Zámku Troja.

Devatenácté století odráží společenskohistorický zájem o národní osobnosti, což vedlo k budování velkých pomníků, jako je například pomník Jana Husa na Staroměstském náměstí, pomník sv. Václava na Václavském náměstí nebo pomník Františka Palackého. Od poloviny 20. století se kromě nově budovaných pomníků válečným obětem a hrdinům začíná uplatňovat i volná plastika ve veřejném prostoru. Největší podporu státu v druhé polovině 20. století mělo umísťování uměleckých děl do nově budovaných urbanistických celků a veřejných budov. Mezi realizacemi v období socialismu se objevují i kvalitní realizace soudobých umělců, které snesou srovnání s vývojem světového sochařství.

21. století přineslo oživení zájmu veřejnosti o společně využívaná prostranství ve městě a otázky týkající se role umění ve veřejném prostoru. Díky tomu přibývá v souboru veřejné plastiky GHMP i řada současných uměleckých děl s aktuální tematikou.