Češi se k nám stydí, cizinci ale zahradu v Troji obdivují

18. 8. 2021
Podcast Na dotek Petra Viziny z Aktuálně.cz

S hlavní zámeckou zahradnicí Kateřinou Oseckou o tajemství labyrintu, pojišťovácích na brigádě i zeleném prstu, díky kterému tu vše kvete a roste.

„Někdo je nešťastný jen proto, že kolem sebe nemá zeleň,“ uvažuje šéfová barokních zahrad v pražské Troji. Z tohoto pohledu je prostranství u Vltavy, jehož původ sahá až ke konci 17. století, něčím na způsob dávky štěstí zdarma.

Je totiž přístupné volně, vstupné se platí jen za návštěvu zámku, který v honosném stylu nechal zbudovat šlechtic Václav Vojtěch ze Šternberka.

Touhu po přepychové vile plné uměleckých děl si hrabě přivezl z kavalírské cesty po Evropě, která by se dnes dala přirovnat ke studiím na Erasmu. Zahrada, podobná těm u patricijských vil na kraji Říma, kudy Václav Vojtěch cestoval, byla podle Osecké „rajským divadlem se stříhanými ploty, ananasy, citrusy a fontánami, voněly tu jiné květiny než jinde. Vlastník se jejím prostřednictvím chtěl ukázat, předvést svou moc.“

V 80. letech minulého století se pak v rámci rekonstrukce šlechtického sídla dočkala obnovy i ona. Původní ráz jí navrátil architekt Otakar Kuča. Od té doby je znovu možné bloudit labyrintem z habrů nebo si odpočinout v jabloňovém sadu rozděleném do osmi obrazců podle rodového znaku Šternberků.

„Všimněte si, že prosperují kavárny, které mají před vchodem stromy. Kde můžete vysunout lavičku ven, nemusíte stavět deštník. Lípa nebo platan jsou samy o sobě klimatizace. Krásně se pod nimi sedí,“ vyzdvihuje Osecká jedinečnost zeleně. A připomíná, co platí pro starodávnou zámeckou zahradu úplně stejně jako pro současné záhony před panelovými domy: zahradník musí vzít do rukou každou jednu rostlinu. Takové zpomalení a kontakt s vegetací podle Osecké člověka mění k lepšímu.

„Špičkoví zahradníci jsou čistí lidé. Mají ‚zelený palec‘, jak říkají Angličani. Všechno jim roste, kvete, dokážou například naroubovat růži. To je velké umění, zkuste si to. Nebudete to umět. Je to dar, zahradníci jsou pokorní lidé.“