Jugoslávský sochař uctíval Masaryka. Měl ho za proroka
20. 1. 2023
Podcast Na dotek Petra Viziny z Aktuálně.cz
Výstava v Galerii hlavního města Prahy představuje dílo svérázného chorvatského sochaře Ivana Meštroviče, který patřil k obdivovatelům prvního československého prezidenta.
„Sám sebe považoval za člověka, který vyzařuje všelidského ducha spojeného s božstvím. Proto si cenil velkých umělců nebo politických vůdců, jež vyjadřovali ducha určité epochy,“ přibližuje historik Ondřej Vojtěchovský chorvatského sochaře Ivana Meštroviče, jenž žil v letech 1883 až 1962. S kurátorkami Sandrou Baborovskou a Barbarou Vujanović připravil výstavu nazvanou Ivan Meštrović (1883-1962). Sochař a světoobčan, která je nyní k vidění ve druhém patře Městské knihovny na pražském Mariánském náměstí.
Svérázný umělec se připomínky ve zdejších končinách dočkal po více než půlstoletí. „I když se pohyboval mimo dominantní proudy, byl v Československu během meziválečného období velmi populární. Světové sochařství ale v té době formovaly především osobnosti jako Constantin Brâncuși nebo Alexander Archipenko. V takovém kontextu působil Meštrović spíše coby konzervativní solitér. To je také důvod, proč v dějinách umění 20. století nebývá moc často zmiňován, ačkoli coby pokračovatel Augusta Rodina platil za poměrně vlivného autora,“ míní Vojtěchovský.
Kurátorka Baborovská pak dodává, že „jeho pracemi je posázeno celé území bývalé Jugoslávie, najdete je v Černé Hoře, Chorvatsku i Srbsku“. Krom toho světoobčan Meštrović vystavoval a tvořil ve Vídni, Paříži, Londýně, Ženevě, Římě i New Yorku, Buffalu nebo Bostonu. Ve Spojených státech, kam odešel po válce, nakonec také zemřel. Aktuální výstava nicméně věnuje zvláštní pozornost jeho vztahu k Československu. A speciálně pak k prezidentu Masarykovi.
„V českém prostředí byl ceněn jako sochař, který reprezentuje Jugoslávii coby blízký a spojenecký stát. To byl ostatně i hlavní motiv expozice, jež byla v Praze k vidění v roce 1933. A která se zařadila k jedněm z největších kulturních počinů české metropole během meziválečného období, navštívil ji na tu dobu nevídaný počet lidí, více než 50 tisíc,“ upozorňuje Vojtěchovský.
„Zdejší veřejnosti byl tehdy prezentován jako velký sochař bratrské Jugoslávie. A politický aspekt nepostrádala ani výstava, která u nás Meštrovičovu tvorbu představovala v roce 1970. Jak známo, Titova Jugoslávie v srpnu 1968 odsoudila sovětskou okupaci Československa, takže se v našich končinách stala populární zemí – a právě Meštrović ji zde znovu reprezentoval,“ připomíná historik.
Emotivní vzpomínky na Jugoslávii však z české společnosti časem vyvanuly. Její následnické země už dnes lidé vnímají hlavně jako oblíbené turistické destinace.
Výstava díla bezmála zapomenutého solitéra a obdivovatele TGM nyní připomíná, jak blízko k sobě dva dnes už neexistující „umělé“ státy – Československo a Jugoslávie – kdysi měly.