Petice o kultuře pojmenovává důležitá témata. Bohužel urážlivým jazykem

19. 6. 2024
Podcast Na dotek Petra Viziny z Aktuálně.cz

„Jestli si petici beru osobně? Byl to pro mě velký šok, a pokud to na mně teď není vidět, určitě to se mnou emočně velmi pohnulo a hýbe,“ říká výtvarnice Eva Koťátková v reakci na nedávný dopis osobností české kultury, které kritizují poměry na pražské Akademii výtvarných umění, v Národní galerii a okolo Ceny Jindřicha Chalupeckého.

„Vidím tam jako signatáře a signatářky celou řadu lidí, kterých si velice vážím a chtěla bych si jich vážit i nadále. Ale pevně doufám, že bude možná nějaká jiná platforma, protože tímhle jazykem se citlivé a stimulující diskuse nedobereme,“ říká Eva Koťátková, jež Akademii výtvarných umění vystudovala, v Národní galerii vystavovala a Chalupeckého cenu v roce 2007 obdržela.

Signatáři petice dostupné online výslovně kritizují i dílo, jímž Koťátková momentálně reprezentuje Česko na 60. ročníku bienále umění v Benátkách. Jmenuje se Srdce žirafy v zajetí je o dvanáct kilo lehčí a zabývá se osudem „první československé žirafy“ Lenky. Zvíře odchycené roku 1954 v Keni bylo převezeno do Československa, kde dva roky nato uhynulo zimou. Následně tělo žirafy získalo Národní muzeum v Praze, které jej vystavovalo až do konce tisíciletí.

Jedenačtyřicetiletá Eva Koťátková přiznává, že sedmdesát let starý příběh vzbudil v pražské zoo i muzeu nedůvěru ohledně toho, jak umělkyně hodlá s vyprávěním zacházet. „Možná hrálo roli, že umělecký přístup se liší od vědeckého, podloženého fakty. Umění by nemělo ohrožovat postavení těchto institucí, ale je k nim kritické. Dokonce by mohlo být impulzem institucím přehodnotit vlastní fungování. Určitě ale můj projekt neříká, že bychom měli zavřít zoologické zahrady a muzea,“ vysvětluje mezinárodně úspěšná Koťátková, podle J&T Banky Art Indexu už šestým rokem nejvýraznější osobnost současného českého umění.

Za momenty uspokojení označuje ty, kdy prostřednictvím umění vytvoří prostor, v němž se lidé cítí bezpečně a kde v sobě otevírají otázky nebo témata, kterých by se sami nedotkli. Taková je i její práce, jež dala název současné mezinárodní výstavě Group Therapy v pražském Domě U Kamenného zvonu.

Zhruba za rok bude moci domácí publikum posoudit i to, jak Koťátková vypráví příběh žirafy Lenky. Z československého pavilonu na bienále v Benátkách bude instalace přesunuta do Veletržního paláce v Praze. „Nemám tendenci vymezovat se proti tomu, jak je v petici nazírán můj projekt. Vítám a možná docela postrádám kritickou diskusi o něm v současném mediálním prostoru,“ reaguje umělkyně na výtku signatářů, že debata o kolonialismu, která probíhá na Západě, se nás v Česku netýká. „Ale jako taková je pro mě petice děsivým příkladem toho, jak je možné tradiční formát petice zneužít pro faktické polopravdy a lži. Témata, která petice pojmenovává, jsou pro mě velice důležitá, ale abychom se o nich mohli bavit, musíme nastolit společný jazyk, který nebude takhle bulvární, nevybíravý a urážlivý,“ apeluje umělkyně.