Pražská Troja je v různých ohledech jedna z nejzvláštnějších částí Prahy. Jde o součást přírodního parku Drahaň-Troja se strmými skalnatými srázy, Čimickým, Bohnickým, Drahanským údolím a s posledním úsekem neregulované Vltavy, označovaná zde jako Divoká. Nejvyšším bodem je buližníkový kamýk Velká skála s nadmořskou výškou 314 m. n. m. Tamějším srázným stráním pravého břehu Vltavy dominovaly po staletí vinice a sady, některé z nich částečně přetrvaly dodnes, jiné byly v posledních letech obnoveny. Během 20. století zde vznikly zoologická a později botanická zahrada, obě s mezinárodním věhlasem. Jedinečný charakter Trojské kotliny se utvářel před více než 600 miliony let. Na dně tehdejších hlubokých i mělkých moří, formovaných sopečnou činností, vznikaly horniny, tvořící část trojských skal. Mnohem později, před 480 miliony let, vznikly jiné usazeniny, tentokrát v moři, velice bohatém na různé formy života. Zkamenělin v Troji nenajdeme mnoho, ale při troše štěstí narazíme na stopy po životních činnostech bezobratlých. Troja je dnes jediným místem, kde je patrný kontakt obou zmíněných moří. Strmé, tmavě zabarvené skály se ve své dnešní podobě formovaly ve čtvrtohorách, když si řeka prorážela cestu zdvihající se krajinou.

Během vycházky uvidíme krajinu Trojské kotliny jinak, než jsme zvyklí. Na trase projdeme Botanickou zahradou (každý musí zaplatit vstupné, přičemž dostáváme přátelskou slevu 20 %). Nestihneme navštívit všechny zajímavosti, ale upozorníme, čeho si všimnout například při další návštěvě pražské ZOO.

O lektorovi:
RNDr. Radek Mikuláš, DSc. vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. V Geologickém ústavu AV ČR se zabývá studiem biogenního přepracování hornin, paleobiologií a geomorfologií. Studoval mimo jiné horniny Grónska, Patagonie a Sibiře nebo archeologické objekty starověkého Egypta. Velká část jeho práce se však odehrává v Čechách a na Moravě. Systematicky pozoruje nejen kameny a skály, ale také přírodní led, rostliny ve městech a starých továrnách a výtvarné umění v krajině. Od počátku 90. let publikuje o ichnologii, paleontologii, geomorfologii a dějích v přírodním ledu v časopise Vesmír. S Českou televizí spolupracoval na pořadu Živé srdce Evropy; v roce 2001 vytvořil scénář a herecký doprovod filmu Zkamenělé stopy pro cyklus Cesta ke kameni, který ČT vysílala letos v únoru. Několikrát také vystoupil v ČT 24 s komentáři k aktuálním geologickým tématům. Od roku 2012 píše pravidelně sloupky do rubriky „Vědecká lekce“ Lidových novin. Již předtím publikoval jednotlivé články s podobnou tematikou např. v časopisu Respekt. Hlavní linii popularizačního snažení částečně kopírují autorovy knižní publikace, zejména pokud vezmeme v potaz dosud nedokončeného průvodce nalezišti fosilních stop v České republice. Je autorem knížky Na bruslích Českou republikou, průvodce zimní přírodou, Atlas pískovcových skalních měst ČR a SR (Adamovič – Mikuláš – Cílek, 2010), Ledové Čechy (2011), Současná umělecká díla v krajině (Schmelzová, Šubrtová a Mikuláš, 2014) a Divoká příroda Prahy a blízkého okolí (R. Mikuláš – J. A. Šturma, 2015).

Pevnou obuv s sebou, účast na vycházce zdarma, četnost skupiny je omezena, doporučujeme se předem registrovat na emailu pistekova@ghmp.cz.

Pořádají iniciativa Centrum pro kompostování kultury Bio Troja při GHMP, Asociace Mlok