Noční letci v zahradách Trojského zámku

Srdečně Vás zveme na další program z cyklu BIO TROJA v zahradách Trojského zámku. Tentokrát se zaměříme na téma umění, entomologie a tajemnou říši, motýlů a brouků.

Program:

17–17.45 h Jaroslav Mugrauer – Jak zní africká lyra (místo bude upřesněno)
Jaroslav Mugrauer je hudebník a učitel hry na africkou harfu, nebo lyru – tzv. koru. Od devadesátých let působil ve skupinách jako Extasy of Saint Theresa, Činna, OTK a v dalších. Poslední dobou se vedle hry na bicí věnuje intenzivně výrobě těchto strunných nástrojů, studiu a výuce. V roce 2018 navštívil Gambii, kde si prohloubil své znalosti a setkal se s mnoha hráči naživo. Oslovil Jaliho Alagi Mbaye, gambijského víceprezidenta zastupujícího umělce (Musician Union of Gambia) a stal se jeho žákem.

18 h– Jiří Rouš a kolektiv – Zvuková intervence v rámci festivalu přechodné zóny.

18.15–20h zvuková instalace Tichý labyrint

19 h komentovaná prohlídka s Tomášem Vendlem
Zvuková instalace v trojské zahradě od Michala Kindernaye a Barbory Chmelové ve spolupráci s Tomášem Vendlem.
Procházka instalací Tichý labyrint v zahradách vám umožní zjistit, jaké zvuky vydávají různé druhy hmyzu. V 19 hodin pak proběhne zvuková procházka s entomologem Tomášem Vendlem. Ten se podělí o znalosti, jak a kde který hmyz žije a v čem jsou pro člověka různé druhy hmyzu důležité. Klimatická změna, pesticidy a monokultury jsou nejspíš příčinou úbytku biodiverzity obecně včetně mizení hmyzu ve městech i v zemědělské krajině.
Michal Kindernay se zabývá zvukovým znečištěním v (městské) krajině, dopady lidské činnosti na přírodu a převádí je do audiovizuálních záznamů. Barbora Chmelová je ekoložka, zaměřuje se na tropické zemědělství a změnu klimatu, propojování oborů a přesahy do společenských a globálních témat. Tomáš Vendl je entomolog, pracuje ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby.

21.30 h Noční motýli (lektoři: fotografka Marie Steinerová a entomolog Jan Šumpich)
Výzkumy ekologů, entomologů i zprávy z občanského pozorování napovídají o znepokojivém úbytku mnoha druhů hmyzu. Některým, jako je kůrovec, naopak růst teploty a sucho svědčí. Sbírání brouků a motýlů už není běžnou zálibou a setkání s mnohými z nich je spíše vzácnost. Obdivovatelé motýlů proto odložili nádoby s éterem a špendlíky a na výpravy za motýly se vydávají s fotoaparátem nebo rekordérem. Expedice se nemusejí odehrávat v exotických zemích, ale i v našich městech. Milovníci nočních motýlů mají možnost účastnit se pozorování s odborným výkladem včetně ukázky techniky vábení nočního hmyzu na umělé světlo.
„Před několika lety se mi otevřel svět zdejších nočních motýlů, kteří přilétají v noci do mého okna v malé vísce v západních Čechách. Jejich barevnost, kresby na křídlech a jemná stavba těl jsou fascinující. Stali se mou hlubokou vášní. Podnikám za nimi noční výpravy do okolních luk a lesů, snažím se fotoaparátem zachytit jejich křehkou krásu a pokouším se tak zprostředkovat spojení s nesmírně malebným, zranitelným, bezhlasým světem.”
(Marie Steinerová)

Program je součástí festivalu Přechodné zóny – série zvukových událostí, které probíhají na různých místech Prahy. Akce, intervence, dočasné instalace, zvukové procházky. Spojujícím prvkem je práce s konkrétním místem a zvukovým prostředím, kulturním, urbanistickým a socio-politickým nastavením.

Připraveno ve spolupráci

Večerní komentovaná procházka po Petříně a okolí (v rámci cyklu přednášek Příběhy pražských soch a sousoší)

Příběhy pražských soch a sousoší – Prezentace vybraných děl ze souboru veřejné plastiky GHMP v zajímavých kontextech

Jedna z červencových večerních procházek nás zavede na Petřín a do jeho blízkého okolí. Sejdeme se u sochy Karla Hynka Máchy, kterou vytvořil Josef Václav Myslbek. Socha, jež je symbolem lásky mládí a rozkvetlého jara, se nesetkala s velmi kladným přijetím. Nejen o tom si budeme při naší cestě za poznáním sochařských realizací ze sbírek GHMP, které se nacházejí v této lokalitě, vyprávět. Pozornost bude věnována i Mařatkově Polibku. Během více než deseti let vytvořil řadu variant obdobné kompozice, v níž řešil vztah mezi dvěma tělesně semknutými postavami. Neopomeneme ani Pietu od Jana Brokoffa. Jde o velmi výrazné dílo raně barokního sochařství v Čechách, které bylo vztyčeno na třetím pilíři Karlova mostu a v polovině 19. století nahrazeno sochou stejného námětu od Emanuela Maxe. Tato procházka bude opravdu procházkou v pravém slova smyslu. Od sochy Karla Hynka Máchy vystoupáme až do horní části petřínských sadů, odkud se svezeme lanovkou na Nebozízek. Pokračovat budeme k nemocnici Pod Petřínem k Pietě od Jana Brokoffa. Nemusíte se bát, tempo bude vycházkové tak, aby si každý letní večer užil.