Jaká budoucnost čeká Trojskou kotlinu, domov galerie v Zámku Troja a jednu z nejpodivuhodnějších pražských lokalit? Na jeden z dlouhodobých koncepčních projektů pražského Institutu plánování a rozvoje se ptají v rozhovoru zakladatelé programu GHMP Bio Troja.
Trojská kotlina nepředstavuje přesně vymezený místopisný pojem: zhruba jde o údolí kolem řeky, tedy svahy severně od Holešovic až po Podbabu a Podhoří. Původně to byla krajina mezi starými obcemi na okraji města – Holešovicemi, Bubenčí (dříve Přední Ovenec), Bohnicemi, Trojou (dříve Zadní Ovenec) a velkým Císařským ostrovem. Tvar někdy strmé kotliny modelovala Vltava s drobnými přítoky už od prvohor. Pražská Troja je v různých ohledech jedna z nejzvláštnějších částí města. Je to mimo jiné součást přírodního parku Drahaň-Troja se strmými skalnatými srázy: Čimickým, Bohnickým, Drahanským údolím a s posledním úsekem neregulované Vltavy, které se zde proto říká Divoká. Nejvyšším bodem je buližníkový kamýk Velká skála s nadmořskou výškou 314 metrů. Strmé stráně pravého břehu po staletí poskytovaly vhodné klima pro vinice a sady, některé částečně přetrvaly dodnes, jiné byly v posledních několika letech obnoveny.
Během 20. století zde byly založeny zoologická a později botanická zahrada. Jen tato skutečnost, že Troja je – i když nedobrovolným – domovem tolika exotických zvířat a rostlin, dodává kotlině charakter
tzv. heterotopie, tedy městského prostoru, který nelze snadno definovat a zařadit do jasných kategorií.
Galerie hlavního města Prahy se jako správce Zámku Troja v rámci programu Bio Troja spojila v roce 2021 s architekty a dalšími spolupracovníky z Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy, kteří průběžně pracují na dlouhodobém projektu revitalizace krajiny v Trojské kotlině.
Plánovaná revitalizace se dotýká různých oborů, například vodního hospodářství, krajinářské architektury, technické infrastruktury, ekologie, sociologie, historie, dějin umění až po současnost a hlavně budoucnost. Skrze vzniklou Koncepci Císařského ostrova a jeho okolí město Praha ukázalo, jaká je současná vize a budoucnost pro Trojskou kotlinu.
Projekt a jeho cíle přibližuje rozhovor mezi architektem Markem Kundratou z IPR a iniciátory programu GHMP Bio Troja Zuzanou Pištěkovou a Milošem Vojtěchovským. Rozhovoru se účastní také Radoslava Schmelzová, která společně s Tomášem Žižkou připravuje venkovní výstavu na toto téma.
M K Hlavní město Praha již řadu let skrze implementační plány naplňuje strategický dokument Adaptace hl. m Prahy na klimatickou změnu. IPR Praha téměř ve všech činnostech naplňuje řadu cílů i konkrétních opatření tohoto plánu. V kanceláři veřejného prostoru, kde pracuji, jsou to především projekty ulic, náměstí a parků. Cílem je zvyšovat zejména propustnost povrchů a celkově řešit hospodaření s dešťovou vodou. Pro zlepšení mikroklimatu v ulicích je to výsadba nových stromů nebo zlepšení podmínek těch, které v Praze máme. Pokud má strom ve městě dobré podmínky, může udělat velikou službu, i proto vznikla nová důležitá příručka, jak sázet stromy ve městě: Standardy pro stromořadí.
Součástí adaptačních opatření jsou také projekty v Trojské kotlině, které vznikly v rámci Koncepce Císařského ostrova a Akčního plánu v letech 2015 až 2017. Kotlina představuje jednu z nejvýznamnějších rekreačních a přírodních lokalit Prahy. Koncepce jejího rozvoje byla v roce 2018 potvrzena memorandem hl. m. Prahy, městských částí i Povodí Vltavy. Nyní jsme ve fázi přípravy jednotlivých projektů.M V Co znamená termín „rozvoj“, který je v názvu instituce, z této perspektivy?
M K Rozvoj: ten výraz může znít u krajiny skoro až pejorativně. Když se řekne rozvoj v kontextu krajiny, řada lidí si představí zástavbu, možná i ničení krajiny. Pokud plánujeme koncepčně, tak je na začátku nezbytné pochopení hodnot, které v místě jsou, a jejich podpora. Samozřejmě že do krajiny může vstoupit určitá nezbytná výstavba – jako například rozšíření čistírny nebo protipovodňová ochrana jako v Troji. Ale pak je klíčové od začátku citlivě navrhovat a začleňovat tyto infrastrukturní stavby do krajiny. A pokud způsobují negativní jevy, tak je v místě kompenzovat. S tímto cílem navrhujeme protipovodňovou ochranu zoologické zahrady, ale je to i důvod proč v souvislosti s rozšířením čistírny vznikla v roce 2017 celá Koncepce Císařského ostrova.
Z P V čem spočívá výjimečnost této lokality?
M K Trojská kotlina je takový kotlík, kde se vaří spousta různých zájmů a protikladů. Smyslem Koncepce je nejen najít kompromis, ale využít potenciál a reagovat na řadu na první pohled protichůdných zájmů. V čistírně odpadních vod (což je de facto biologická a chemická továrna) procházíte kolem bublajících nádrží, do kterých stékají všechny pražské odpadní vody. Jen o pár desítek metrů vedle je jedno z pražských významných zimovišť ptáků, kam je chodí pozorovat ornitologové. Při pohledu na jediné pražské peřeje, které zůstaly díky infrastrukturní stavbě plavebního kanálu, mám pocit, že mi voda čistí hlavu a odplavuje civilizační stres. Řeka je pro místní i pro návštěvníky, každý ji vnímá jinak: někdo si přijde k řece sednout, jiný chytá ryby nebo rýžuje zlato. Pro někoho je naopak povodňovou hrozbou. Trojský břeh je po většinu roku plný cyklistů, ale málokdo ví, že jsou zde také chráněné užovky podplamaté. A že ještě před pár desítkami let zaměstnanci zoologické zahrady chodili k řece koupat slony.
M V Jaký rozvoj a revitalizace Trojskou kotlinu čeká?
M K Čeká ji výrazná proměna. V okolních čtvrtích – hlavně se to týká oblasti Bubny-Zátory a v menší míře oblasti Papírenská – vzniká bydlení pro 25 až 30 tisíc lidí. Také podobný počet pracovních míst. To samo o sobě znamená velkou zátěž pro již dnes přetížený park Stromovka nebo Trojské nábřeží. Koncepce má za cíl zlepšit dostupnost a celkovou prostupnost území. Otevřít pro veřejnost nové lokality a zároveň podpořit a zvýšit ochranu nejcennějších biotopů. Úpravy Trojského nábřeží můžeme rozdělit na dvě části: pod Zámkem Troja vzniká „pobytové“ nábřeží s novými přístupy a cestami podél řeky. Předprostor jižního vstupu do Zámku Troja by se mohl stát novým místem setkávání a aktivit v Troji. Zmizí parkoviště a vznikne velkorysý víceúčelový prostor. Pod zoologickou zahradou je kladen větší důraz na ochranu pobřežních zón, kde mohou například volně lovit užovky nebo hnízdit ptáci. Součástí projektu bude stavba protipovodňové ochrany zoologické zahrady, aby mohla vzdorovat stoleté vodě. Takový projekt znamená velký zásah do celé krajiny, ale díky tomu je možné revitalizovat celé nábřeží, vlastně vrátit řece část její bývalé krajiny. Velkou bolestí Troji je také přetížení stávající cyklistické nábřežní stezky. Ta by se měla rozšířit a doplnit o paralelní pěšiny.
Z P Zasáhnou proměny i ZOO?
M K Když jste dnes v zoologické zahradě, často netušíte, že jste v původní nivě řeky a že Vltava je odtud co by kamenem dohodil. To se změní. Protipovodňová ochrana bude sice bariérou pro vysokou vodu, ale tam, kde to bude možné, ji společně se zoologickou zahradou otevřeme novým průhledům na řeku a směrem do zoo. Konkrétně budete moci z nábřeží nahlédnout třeba do výběhu šelem, to bude myslím světový unikát.
Z P Díky propojení s místními iniciativami a úřadem městské části spolupracujete s místními obyvateli. Jak? Potkávají se představy o tom, co této městské části chybí, a v čem naopak vidíte její pozitiva?
M K V průběhu let jsme intenzivně mapovali problémy i potenciály v Troji a okolí a průběžně s veřejností participovali výsledky zpracovávaných koncepcí a studií. Potvrdili jsme si, že Troja má řadu náročně řešitelných problémů, ale také obyvatele, kteří k Troji mají silný vztah a záleží jim, jakým směrem se bude ubírat místní rozvoj. Velkou bolestí Troji je například doprava, kterou spoluvytvářejí velké, návštěvnicky atraktivní areály. Starousedlíci ještě pamatují klidnou vesnici za hranicí tehdejší Prahy. Chodilo se sem na výlety a do výletních hospůdek, jezdilo se přívozem. Takovou nostalgickou atmosféru už do rušné Troje nevrátíme, ale jedním z výrazných problémů je například to, že množství cyklistů na nábřežních stezkách doslova vytlačilo místní. Slyšeli jsme od nich, že na procházky k řece už dávno nechodí, někteří se i celkem oprávněně bojí, že je sejme cyklista. O starší generaci nebo maminkách s malými dětmi ani nemluvě. Tento problém se snažíme v návrzích řešit, nabídnout více prostoru a možností, kudy jít. I když ne všude je toho možné dosáhnout. Celkově se připravované projekty setkávají s velmi pozitivním přijetím. Spolupráce se zástupci vedení městské části je velmi konstruktivní. Velmi dobře si uvědomují, jaké tlaky a požadavky jsou na Troju kladeny, a zároveň se osobně znají s místními lidmi. Nezapomeňme, že to byla právě městská část, která v roce 2015 iniciovala vznik Koncepce Císařského ostrova.
Z P Chystáte na léto venkovní výstavu, která provede návštěvníka zajímavými místy Trojské kotliny. Co je vaším cílem a hlavním sdělením divákovi?
R S Výstava je věnována řece a všem, kteří žijí v jejím okolí. Jde nám o širší kontext, o propojení přírodovědného a humanitního pohledu. Rádi bychom, aby přispěla k prohloubení znalostí a k porozumění krajině Vltavy. Upozorňujeme na proměnlivost říční nivy, paměť a sílu Vltavy, na její interakce, rozlivy a povodně, regulace a revitalizace toku, znečištění a samočištění vody. Je to příležitost po mnoha participativních setkáních konečně ukázat, jak se místa konkrétně promění.
V několika zastaveních představíme plánované projekty revitalizace Trojského nábřeží s protipovodňovou ochranou zoologické zahrady revitalizace „Divoké Vltavy“ s povodňovým parkem na Císařském ostrově a rozšířením koryta, které umožní rozlití řeky při povodních. Provedeme návštěvníka říční krajinou, upozorníme ho na místa, která budou ponechána v přirozeném stavu, na místní faunu a floru a na lidi spjaté s pamětí místa, s jeho historií a kulturou.
Připomeneme zapomenuté trojské příběhy. Ať lidé vědí, kde byl původně přívoz, kolik generací převozníků tu vozilo naše předky. Kdo dnes ví, kam se v Troji chodilo na pivo a smažené grundle či kde uslyšíte šumění jediných přírodních peřejí v Praze? Rádi bychom vytvořili interaktivní výstavu, kde by návštěvníci zapojili při vnímání říční krajiny všechny smysly. Výstavu bude možné projít najednou i po částech a v kteroukoliv dobu vnímat zvuky, vůně a měnící se světlo v krajině i na hladině řeky.M V V čem spočívá spolupráce GHMP a IPR Praha, bavíme-li se o tomto projektu?
M K První společná spolupráce GHMP, IPR Praha, ale i městských částí Praha – Troja, Praha 6 a 7 bylo uspořádání loňského ročníku Dne pro Trojskou kotlinu. Bylo to úspěšné odpoledne plné her pro děti a kulturního programu, který poprvé ukázal potenciál volného předprostoru jižního vstupu.
Z P Nyní společně, ale i s podporou hl. m. Prahy usilujeme o rychlé, ale trvalejší zlepšení tohoto prostoru. Dnes se zde nachází parkoviště, které přiléhá k obvodové zdi Zámku Troja a jeho jižní bráně. Tato brána byla kdysi vnímána jako hlavní vstup do areálu zámku a když jí návštěvník procházel, nacházel se současně na ose Zámek Troja – Pražský hrad. Z monumentálního dvouramenného schodiště měl hrabě Šternberk výhled na věže svatovítské katedrály. Nyní ve výhledu překážejí zaparkovaná auta a brána zámku by si jistě zasloužila reprezentativnější přístup. Galerie je také odborným garantem projektu Umění pro město, který se do koncepce uměleckého pojetí některých míst nejen v Trojské kotlině zapojuje.
M K Zoologická zahrada podpořila vyparkování části aut před jižní branou, a tím i možnost rychlé proměny tohoto prostoru. Řešení spočívá v celkovém zobytnění, tj. odstranění svodidel, umístění mobiliáře a výtvarného díla na podlahu prostoru. To by se mělo odehrát letos v létě.
M V Jaká byla původní funkce tohoto místa?
Z P Díky starousedlíkům známe příběhy staré i několik desítek let. V Troji sídlí Nadace Quida Schwanka, která společně s radnicí a Klubem trojské historie vydává pamětní a místopisné publikace plné historických fotografií. Dozvěděli jsme se například, že na tomto místě stávala malá nádrž, do které byl přiveden pramen Trojský Haltýř a zásoboval tak pitnou vodou okolí zámku.
M V Jaké další aktivity má a chystá GHMP v trojském Zámku?
Z P Zámek Troja každoročně otevírá novou výstavu. Od dubna bude tentokrát k vidění výstava Suška – Kameny, Škoda – Objekty, jejíž kurátorkou je ředitelka GHMP Magdalena Juříková. Ve sklepení zámku mohou návštěvníci již tradičně navštívit výstavu Kamenné poklady pražských zahrad – originály barokních a klasicistních soch z pražských zahrad a parků.
Neméně důležitou součástí aktivit v areálu zámku jsou i edukační a doprovodné programy. Edukační program je soustředěn do příjemného prostředí oranžerie a skrze projekt Bio Troja připravujeme přednášky, performance i odborný program venku v sadu a v okolí zámku.
Doufáme, že se letos podaří otevřít znovu prostor, kde byla dříve kavárna, a spustit celoroční program zaměřený na environmentální umění a pravidelné akce a dílny, zaměřené například na udržitelnost. Vytvořit místo, kde se naše společnost může naučit porozumět klimatickým změnám nebo jak ekologické uvažování a chování spojit s kulturou.Z P A další plány na letošek?
M K Rádi bychom vás pozvali na letošní ročník Dne pro Trojskou kotlinu, který proběhne na zpřístupněné střeše Nové vodní linky v Ústřední čistírně odpadních vod a v areálu bývalých papíren v Bubenči dne
14. května. Připravovaná výstava na březích Vltavy bude otevřena v průběhu června a bude k vidění po celé léto. Součástí letního programu budou také urbanistické procházky, aktivity pro děti a kulturní program. Vše najdete na webech GHMP, IPR Praha a dalších partnerů.
