Přiznat věcem jejich opotřebovanost Petr Vizina, Vladimír Plichta, Milan Musil

Q    Stojíme v tanečním sále, patrně nejvýznamnějším prostoru paláce. Co se děje nahoře, kde je nástropní freska s olympskými bohy?
VP MM    Myšlenka rekonstrukce vlastně před deseti roky začala právě tady. Barokní freska z roku 1736 je v podstatě v původním stavu. Než obnova paláce vůbec začala, bylo třeba fresku nejprve zpevnit. Zjistilo se, že stav krovu je havarijní a konstrukce už neplní svou statickou funkci. Kovová konstrukce, kterou vidíte, vznikla ještě před začátkem stavebních prací, aby mohl restaurátor Tomáš Berger na fresce pracovat. Restaurátor má v případě obnovy Colloredo-Mansfeldského paláce významné pravomoci. GHMP jako generální investor drží kontrolu nad výběrem restaurátorů, to znamená, že stavební a restaurátorská část projektu jsou vzájemně oddělené. Restaurátor má dokonce pravomoc zastavit stavební práce, pokud by mohlo dojít k poškození fresky. Co vám tady nahoře, v patře postaveném pod freskou, připomíná stoly, jsou podstavce pro ramenáty k jejímu podepření po dobu provádění stavebních prací. Podepření je navrženo takovým způsobem, aby umožňovalo průběžnou kontrolu stavu fresky. Nad námi se při práci na stropě a krovech postupně uvolňují, protézují a příložkují trámy.
Q    Protézují?
VP MM    Snažíme se zachovat části trámů, které jsou v pořádku, a ty špatné nahradíme. Konce trámů, založené ve zdech, které mají přenést síly do svislých stěn, jsou ve špatném stavu. Zároveň jsou uvolněné spoje trámů s krokvemi a šikmými sloupky, dochází tak k vodorovným posunům, kdy konstrukce krovu tlačí na svislé zdi, a tím se stavba „rozevírá“. Rekonstrukcí se zabýváme od roku 2019, kdy jsme začali s předprojektovou přípravou. Autorem projektu je kancelář projektanta Ing. Víta Mlázovského, která má s rekonstrukcemi historických staveb bohaté zkušenosti například z obnovy Pražského hradu, kostnice a chrámu Nanebevzetí Panny Marie v Kutné Hoře nebo hradů Točník a Žebrák. Zadáním byla obnova krovů a stropů ve všech čtyřech křídlech paláce.
Q    Barokní tesařina vydržela celou tu dobu bez zásahu?
VP MM    Na krovech a stropech byly v dřívějších dobách provedeny dílčí úpravy, ne vždy vhodné. Můžete je porovnat s tím, jak se řemeslo dělá dnes. Kritický stav krovů plyne z jejich stáří. Krovy a trámy ve stropech jsou původní. Od té doby přežily bez velkých výměn. Když si vezmete, že stromy na trámy, které vidíte, byly pokáceny v roce 1712…
Q    To opravdu víme?
VP MM    Lze to vyčíst z průzkumných zpráv, které se na konstrukcích prováděly. Možná, že jsou ale zdejší prkna a trámy ještě starší. Všimněte si trámu podhledu, který je původně malovaný, ačkoliv na něj odnikud nebylo vidět. Znamená to, že jde o materiál použitý druhotně, původem z jiné stavby či z jiné starší konstrukce paláce. Stavitelé tehdy potřebovali materiál, tak ho přivezli odněkud, kde bourali. Fungovalo něco na způsob stavebních bazarů. Pokud to bylo možné, nic se nevyhazovalo. Ostatně, i při této rekonstrukci bude v malém rozsahu využit vhodný stavební materiál původně z jiných historických staveb. Krokve, které vidíte, jsou původní, ale nově protézované. Jsou na nich tesařským způsobem nahrazené a doplněné prvky. Tohle se opravdu musí umět jako špičková tesařina. Aby byl zachován profil trámu, aby se povedl zámek, tedy spoj přenášející všechny síly v tahu, tlaku i ohybu.

Q    Proč se při rekonstrukci pracně protézují části trámu a nevymění se rovnou celý za nový?
VP MM    Kvůli zachování autenticity a historické hodnotě. Hlavně by to však nemělo význam – pokud jsou trámy v pořádku, jsou pevnější než ty dnešní. Dřevo bylo před třemi sty lety pevnější, v tehdejším podnebí rostly stromy jinak, měly hustší letokruhy. Většina stavařů vám potvrdí, že tehdy bylo dřevo kvalitnější. Dejte pozor na hlavu! Nástropní malba piana nobile je přímo pod námi, vidíte její fabion, tedy zaoblení mezi obvodovou zdí a stropem.  Vidíte dvě vodorovné řady trámů, vazné trámy krovu a stropu a trámy podhledu.
Q    Protézovat, tedy nahrazovat části trámů, umějí dnešní firmy běžně?
VP MM    Takových firem není mnoho a je vidět, že i v předchozích dobách byly provedeny zásahy, které nebyly optimální, ačkoliv svůj účel víceméně splnily. Probíhající rekonstrukce má nevhodně provedené zásahy odstranit.
VP    Přesuneme se dál. Zrovna tady v severním křídle vidíte, jak vypadaly půdy v baroku. Říká se tomu systém ležaté stolice, ve kterém je zatížení díky šikmým sloupkům přenášeno do vazného trámu blíž k jeho založení v obvodovém zdivu. Odpadá tak nutnost podepírat vyšší partie krovu svislými sloupky a dochází k vytvoření volného půdního prostoru. Tady jsme již v západním křídle, které prošlo na počátku 20. století významnou přestavbou. Byla zde vybudována nová podélná nosná zeď a tehdejší majitelé začali toto křídlo využívat na nájemní bydlení. Novodobý je také krov, vidíme zde právě ty svislé sloupky a vazné trámy jsou zde umístěny nad podlahou. Zde chceme v budoucnu realizovat půdní vestavbu kanceláří, z toho důvodu je nyní nutné posílit stropní konstrukci o nové mezilehlé trámy, aby strop vyhověl na zatížení nového využití. Viditelné trámy krovu budou spuštěny níž, mezi nově posílené trámy stropu. O kancelářském využití uvažujeme v celém západním křídle paláce.
Q    Jak bude renovace, nebo spíš konzervace interiérů navazovat na opravy střechy, půdních krovů a stropů?
VP    Probíhající rekonstrukce krovů, stropů a střešního pláště je první stavebně významnou etapou celkové revitalizace paláce. Již jsme provedli některé dílčí úpravy prostor za účelem využití pro naše výstavní a edukační činnosti. Nyní nás čeká dokončení předprojektové přípravy dosud nezrekonstruovaných částí paláce a výběr dodavatele projekčních prací. Obdobné to bude v případě restaurátorské obnovy historicky, architektonicky a výtvarně cenných interiérů. Stavebně se bude jednat o obnovu veškerých sítí – rozvodů vody, kanalizace, plynu, silnoproudu a slaboproudu, zabezpečovacích systémů. Bude třeba provést úpravy k omezení pronikání vlhkosti do podzemního podlaží, obnovu fasády. Velkou proměnou projde historicky nejméně cenné západní křídlo, ve kterém zamýšlíme vybudovat naše nové ústředí. Umožní nám to přemístit do paláce odborná oddělení, která jsou aktuálně rozmístěna po našich ostatních pražských objektech, což není optimální. Cílem je vytvořit v Colloredo-Mansfeldském paláci nové centrum naší instituce s umístěním různorodých funkcí a programů pro naše návštěvníky.
MM    Jde o to, přiznat interiéru jeho stáří a opotřebovanost. Československá akademie věd, která po válce získala palác do užívání, tu měla své archivy a kanceláře. K interiérům se chovala slušně, tím pádem zůstalo unikátně zachované piano nobile.

Prohlídku končíme v interiérech s textilními tapetami a dřevěným obložením na stěnách. Podle tmavých čmouh na kazetách obložení je poznat, kudy vedly kabely k akumulačním kamnům. Milan Musil ukazuje na stopy po hřebících, kdysi zatlučených do parket. „Děr po hřebících jsou tu stovky, byly jimi přitlučené desky a na nich položené linoleum. A tady vidíte vypínač, citlivě udělaný,“ směje se ironicky nad dírou vykrojenou v textilní tapetě. Ta je v celé místnosti vybledle rudá, s výjimkou obrovské černé skvrny. „Údajně tu bouchla kamna, piliňáky.“

Naše ambice jsou nemalé
Magdalena Juříková

Colloredo-Mansfeldský palác patří k vynikajícím příkladům rokokového interiéru, který dnes může díky své intaktnosti sloužit jako učebnice dobových postupů. Naším cílem je postarat se o odborně fundovanou a neinvazivní rekonstrukci vzácně zachované palácové architektury. Naše ambice vzhledem k jeho budoucímu využití jsou nemalé. Vidíme zde jasně naše vysněné ústředí, reprezentativní budovu, ve které se koncentrují hlavní činnosti GHMP.

K probíhající rekonstrukci Colloredo-Mansfeldského paláce se upínají především naše naděje jako na historicky první možnost GHMP soustředit v západním křídle hned několik našich předních pracovišť, abychom mohli konečně fungovat v bezprostředním kontaktu mezi sebou. Ani dnešní digitální a internetová realita neodstraní některá nedorozumění a kolapsy v komunikaci, které bychom tzv. „na patře“ vyřešili obratem ruky. Mnozí kolegové navíc bohužel v současnosti pracují v provizoriu a rozmístění a parametry našich pracovišť až v pěti lokalitách neodpovídají vždy současným požadavkům na hladkou koordinaci činnosti. Se zázemím, které plánujeme v CMP, bychom nejen zrychlili a zefektivnili vzájemnou komunikaci, ale stali bychom se mnohem čitelnějšími pro naše partnery i navenek. CMP bude však také ideálním místem pro dlouhodobé expozice. Je tu v plánu veřejná knihovna s odbornou literaturou, centrální infobox s bookshopem a merkantíliemi, a v neposlední řadě tu také působí nejvyužívanější z našich edukačních pracovišť s ateliéry a pracovnami. Naplno zde funguje od roku 2016 a využíváme jej i během rekonstrukce. Počítáme s rozšířením restauračního zařízení, které mělo doposud jen minimální zázemí, a s využitím překrásného nádvoří jako společenského prostoru s nejrůznějšími exteriérovými aktivitami. Srdcem tohoto komplexu dvou propojených budov je rokokový taneční sál s nástropními freskami, který zůstane jeho středobodem i nadále a bude sloužit nejen k tanci, ale i dalším žánrům, ať už hudebním, divadelním či spojeným s výtvarným uměním. Jako multifunkční centrum na Královské cestě má tato adresa hned za nejnavštěvovanější památkou, Karlovým mostem, obrovskou šanci upoutat pozornost domácího i zahraničního publika, navíc jeho nové funkce budou patřit k aktivitám, ke kterým se návštěvníci budou opakovaně vracet. Věřím, že tato vize je reálná a přenáší GHMP do další éry jejího ještě odpovědnějšího a smysluplnějšího fungování.

Autorka je ředitelka GHMP.