Znovuobjevený příběh Emmy Meisel Anna Habánová

Některá z děl, a dokonce i někteří z autorů, se prostřednictvím výstavy Nové realismy v Městské knihovně představují českému publiku zcela poprvé. Přibližují tak část československé meziválečné historie. Jedním takovým dnes znovuobjevovaným příběhem je ten, který propojuje Heriberta Fischera-Geisinga, autora Portrétu Hildegard, a kurátorku výstav Emmu Meisel.

Heribert Fischer-Geising, Portrét Hildegard, 1931, Freital Municipal Collections

Dívka z plakátu – Hildegard – je datována do roku 1931 a je dílem Heriberta Fischera-Geisinga (1896–1984). Absolvent drážďanské Akademie, vášnivý lyžař a pravidelný účastník závodů ve skoku na lyžích se narodil v Teplicích. Jeho maminka pocházela z Potočné v Jizerských horách, tatínek z Geisingu, který je dnes částí Altenbergu na saské straně Krušných hor. Heribert Fischer v Teplicích absolvoval gymnázium a navštěvoval kurzy proslulé keramické školy. I přesto, že si jako místo svého bydliště po první světové válce vybral Geising, v Teplicích se stal součástí místního uměleckého a kulturního života. Ve zdejším muzeu poprvé samostatně vystavoval v roce 1924, následovaly přehlídky jeho aktuální tvorby například v Liberci, v rámci skupinových výstav pak po celé meziválečné období v oblasti tzv. Bohatých Sudet.

Teplice byly v minulosti, stejně jako je tomu dnes, spojovány spíše s lázeňstvím než s moderním a současným uměním. Zdejší muzeum, konstituované jako spolek v roce 1894, bylo typickým obrazem tehdejšího muzejnictví založeným na regionální minulosti. Tuto situaci se na počátku třicátých let pokusili změnit obchodník průmyslovými a železničními potřebami Hermann Flügel a profesorka teplického dívčího lycea Emma Meisel. Spolu s dalšími nadšenci a podporovateli založili odborné oddělení muzea s názvem Sekce pro výtvarné umění. To zahájilo svou činnost v lednu 1933 a místní politické, hospodářské i společenské animozity se jejím aktérům dařilo překonávat až do pozdního jara roku 1938. V tomto období organizačně připravila zejména Emma Meisel celkem 18 přehledových i samostatných výstav německy hovořících výtvarných umělců a umělkyň z Čech, Moravy a Slezska. Autorsky stála za 4. sekční výstavou, na které prezentoval Heribert Fischer-Geising na přelomu září a října 1933 více než stovku obrazů, kreseb, dřevořezů a litografií a pod názvem Ležící dívka rovněž obraz dnes uváděný jako Portrét Hildegard.

Emma Meisel (1885–1942) se narodila v Opavě do rodiny ředitele továrny Adolfa Meisela a stala se učitelkou. Pedagogickou dráhu začínala v Moravské Ostravě a do Teplic přišla v průběhu roku 1920 po několikaletém působení v Českých Budějovicích. Aktivně se zapojila do místního dění, kontaktovala spolky a jejich členy. Její význam spočíval ve schopnosti překlenout lidskou nevraživost, jít si za svým cílem a kultivovat teplické výtvarné prostředí tím, že kladla velký důraz na kvalitu děl jednotlivých výstavních projektů. O nich se zájmem i znalostmi zákonitostí aktuální výtvarné tvorby referovala jak ve výročních zprávách Sekce, tak na stránkách dobového tisku. Informace k její osobě jsou však zatím spíše zahaleny nevědomím. V akademickém roce 1904–1905 se zapsala na filozofickou fakultu vídeňské univerzity. Se svou Alma mater udržovala čilé kontakty i po absolutoriu, jak vyplývá z jedné novinové zprávy publikované v říjnu 1911: V muzeu v Moravské Ostravě vystavovala vlastní fotografie ze studijní univerzitní cesty do Řecka. Dokladem její emancipace jsou články věnované možnostem studia žen zpracované na základě obsáhlého studia tehdy dostupných pramenů, stejně jako její občasné příspěvky do různých učitelských novin věnované postavení žen-učitelek. Velmi aktivní byla v organizaci veřejných přednášek, sama představovala umělecká témata napříč dějinami. Nebála se ani teorie – jejím vzorem nebyl nikdo menší než Max Dvořák.

Informace o jejích organizačních a výstavních aktivitách v Teplicích ze stránek materiálů archivní povahy postupně mizí už v průběhu roku 1938. Její majetek, mimo jiné i obsáhlá sbírka převážně kresby a grafiky, byl zkonfiskován v roce 1941. Z Teplic byla deportována 13. 7. 1942, v Osvětimi zavražděna 7. 10. 1942. Její stopu se z československých dějin nacistům nepodařilo vymazat zcela: velmi pečlivě vedená výstavní dokumentace Sekce se do dnešních dnů dochovala ve Státním okresním archivu Teplice. Osobě a aktivitám Emmy Meisel věnovala Bohuslava Chleborádová v roce 2020 rozsáhlý výstavní projekt a publikaci, za kterou získala pro Regionální muzeum v Teplicích v Národní soutěži muzeí Gloria musaealis 1. místo v kategorii Muzejní publikace roku. Tento výsledek by nebyl myslitelný bez předchozího několikaletého výzkumu, k němuž jsem byla přizvána a který nastavil laťku výzkumu neznámého, nejen německo-českého meziválečného umění a kultury v regionu hodně vysoko.

Autorka je historička umění a spoluautorka výstavy Nové realismy v GHMP