Věčná Touha v usedlosti Kneislovka na Praze 6
Adresa
usedlost Kneislovka
Atletická 5
169 00 Praha 6-Břevnov
Mapa
Objekt je trvale uzavřen
Výstava Věčná touha představuje průřez figurativní sochařskou tvorbou 20. století. Díla šesti českých autorů umístěná v zahradě usedlosti Kneislovka provází pohnuté osudy – všechna byla původně osazena v pražském veřejném prostoru, v průběhu doby ale musela být deponována a uložena v depozitáři Galerii hlavního města Prahy. Sochařské akty, které jsou zde k vidění, sdílí témata emočního pnutí a každodennosti. Jejich tvůrci pracovali s různými materiály – bronzem, pískovcem a vápencem. Komorní výstava Věčná touha je jedinečnou příležitostí k návštěvě jinak veřejnosti uzavřeného prostoru zahrady usedlosti Kneislovka.
Výstava vznikla ve spolupráci Svěřenského fondu pro zachování zahrad a staveb u bývalé viniční usedlosti Kneislovka a Galerie hlavního města Prahy. Za GHMP bychom rádi poděkovali správci Svěřenského fondu usedlosti Kneislovka panu Ing. Václavovi Jandáčkovi.
Rozum a cit (Srdce), Ladislav Šaloun, 1934
Pískovcová plastika sedícího muže a schoulené ženy, nazývaná Rozum a cit, je dílem sochaře Ladislava Šalouna z roku 1934. Přední sochař začátku 20. století je rovněž autorem pomníku Mistra Jana Husa na Staroměstském náměstí. Sousoší bylo původně osazeno v Růžovém sadu na Petříně v blízkosti Štefánikovy hvězdárny, odkud bylo před rokem 1970 odvezeno do Zámku Troja. Po restaurování v roce 1975 bylo nově osazeno v Praze – Kbelích. Po odborném zvážení v roce 2021 rozhodla GHMP o restaurátorském zásahu ve svých ateliérech a nyní se pro něj hledá vhodnější umístění ve veřejném prostoru.
Živý pramen, Jan Kodet, 1975
Sedící plastika schoulené dívky nazvaná Živý pramen byla nedílnou součástí fontány umístěné před vstupem do areálu pražské Bertramky. V roce 1975 ji sochař Jan Kodet vysekal do vračanského vápence. V roce 1982 došlo k značnému poničení sochy a musela být kompletně restaurována, včetně mramorového soklu. Mezi lety 2014 a 2017 byla socha odcizena a o rok poté zanikl i zbytek fontány. Později nalezená socha byla uložena v depozitáři GHMP.
Čtrnáctiletá, Karel Dvořák, 1927
Bronzová socha dívky od Karla Dvořáka původně stála při vstupu do Kinského zahrady. V roce 1993 byla odcizena a zanedlouho poté objevena ve starožitnictví na Francouzské ulici. Od té doby byla uložena v depozitáři GHMP, kde se rovněž nachází forma ke znovuodlití plastiky, a na původním místě je ponechán žulový sokl pro její případné znovuosazení.
Žena vstupující do lázně, Břetislav Benda, 1969
Bronzová plastika nahé ženy vstupující do lázně je dílem sochaře Břetislava Bendy z roku 1969. Ženská postava je znázorněna ve chvíli, ve které se jakoby chystá sestoupit z nízkého bronzového plintu. V pravé svěšené ruce ještě přidržuje ručník, který se chystá odložit, levou ruku klade hřbetem na čelo. Dle vyjádření autora stála modelem tehdejší přítelkyně jeho syna. Dílo bylo až do roku 2021 umístěno v budově úřadu městské části Praha 19-Kbely.
Po koupeli, Jiří Kryštůfek, 1977
Bronzová socha mladé dívky Po koupeli od Jiřího Kryštůfka z roku 1977 byla v roce 1986 zakoupena GHMP a osazena na žulový sokl u vstupu do Petřínských sadů v ulici na Hřebenkách. Stala se tak součástí bazénku s pítkem, jehož autorem byl architekt Jiří Lasovský. V roce 1998 byla socha z místa odcizena – policie ji nalezla o čtyři roky později a předala do správy GHMP, která ji od té doby schraňuje ve svém depozitáři.
(Věčná) Touha, Vilém Amort, 1907
V roce 1957 přibyla v Růžovém sadu bronzová plastika Touha od Viléma Amorta, který ji vytvořil v roce 1907. Předlohou dynamicky pojednané figury ženy v dramatické pozici byla Maří Magdaléna. V létě 1911 za tuto sochu dostal Amort od Akademie věd a umění Kaňkovu ceny. Během svého umístění v Petřínských sadech byla v 80. letech vandalsky poničena a následně zrestaurována. Z obavy před znovupoškozením byla socha ze svého místa odstraněna.
