Bílkova vila – dlouhodobá expozice 1. 6. 2022 – 31. 12. 2024
Kurátor: Martin Krummholz
Pražská vila měla podle Bílka vyjadřovat „život jako pole plné zralých klasů, skýtajících výživu bratří na každý den. Mnohé klasy svázány ve snopy – sloupy. Některé ze sloupů nedostavěny, protože ničeho nenesou.“ Segmentovitý půdorys stavby lze číst jako stopu kosy sklízející obilí. Nápadný je rovněž tvar sloupů připomínajících staroegyptskou chrámovou architekturu. Režná cihla a hrubě opracovaný kámen přibližují dílo přírodě a lidské práci. Nepravidelně členěnému interiéru dominuje vysoký ateliér jako přirozené pracovní a duchovní středisko stavby. Od roku 1963 je Bílkova vila spravována Galerií hlavního města Prahy. V nově otevřené stálé expozici, umístěné ve vile, jsou kromě původního vybavení interiéru prezentována Bílkova díla z jeho vrcholného tvůrčího období.
V červnu 2022 se u příležitosti 150. výročí narození Františka Bílka (1872–1941) pro veřejnost znovu otevřela hradčanská Bílkova vila. Cílem nové stálé expozice bylo odstranění rušivých a nepůvodních prvků i citlivější přístup k samotným interiérům. Ty nyní působí více zabydleně a umělcova díla jsou v nich nainstalována s ohledem na svou spirituální podstatu. Na rozdíl od chýnovského domu, kde lze spatřit převážně pozdní umělcovu tvorbu a jeho práce s husitskou tématikou, prezentuje expozice v pražské vile zejména sochařova raná díla nabitá intenzivním mysticismem.
V někdejší prostorné dílně jsou vystaveny exaltované monumentální sochy a figurální kompozice charakteristické organickými formami, výraznými vertikalizujícími siluetami a patetickými gesty. Prostoru dominují tmavě mořené figury Úžasu (1907), Mojžíše (1904) a kolosální návrh pražského Husova pomníku (1901). Nejpůsobivější jsou Bílkovy práce ve dřevě – materiálu, který jeho naturelu nejvíce konvenoval. Pozoruhodná je ovšem také umělcova vlastní grafická a keramická tvorba doplňující sochařská díla rozmístěná v prostorách rodinné jídelny, Bílkovy pracovny a dalších místnostech, v nichž jsou tematicky prezentovány umělcovy počáteční práce, pomníkové návrhy a podobizny. Největší místnost prvního patra domu je věnována pozoruhodnému modelu Žižkova pomníku (1912–1925).