Fyziognomie současnosti figurální tendence v současném českém vizuálním umění 1. 7. 2022 – 31. 12. 2022
Kurátorky: Magdalena Juříková a Helena Musilová
Výstava, kombinující práce ze Sbírky současného umění Evropského parlamentu a díla zapůjčená přímo od autorů, alespoň v základním přehledu ukazuje široké spektrum děl využívající figurativního zobrazení jako reflexe současného světa.
Při výběru jsme respektovali jak generační tak genderovou vyváženost a je tak zřetelné, jak různá témata prochází napříč tvůrčí komunitou. Řada současných autorů reaguje na problémy a traumata dnešního člověka (Jakub Janovský, Eva Koťátková), jsou dialogem s obdobím moderny, které se zásadním způsobem propsalo do vizuální podoby současnosti (Anna Hulačová), dotýkají se obecnějších problémů spojených s ekologií a udržitelností (Tadeáš Kotrba). Někteří autoři se vrací k médiu malby, ukazující, že, přes mnoho proklamativních prohlášení v minulých letech, malba jako taková není překonaná a je důležitým způsobem vyjádření – ve výběru představujeme vysokou výtvarnou kvalitu současné českého závěsného obrazu často spojené s přístupem, který by se dal nazvat osobní mytologií (Jan Merta, Patricie Fexová, Jiří Žáček) aj., ovlivněnou i přístupem jiných médií, například filmu (Daniel Pitín). Do výběru jsme vřadili i práce zdánlivě bez lidí (Ivan Pinkava, Pavel Dušek), které ale svým charakterem reagují na člověka, respektive na jeho nepřítomnost a zároveň rámují jeho životní prostor. Ve vybraných dílech můžeme nalézt jak zmiňovanou tradici české grotesky (Krištof Kintera, Jiří Petrbok), tak odrazy existenciální linie českého umění (Eva Koťátková). Zajímavou pozici zaujímá v českém umění angažovaný přístup, respektive přímá reakce na aktuální dění – vzhledem k mnoha historickým událostem panovala v našem prostředí vždy spíše nedůvěra k deklarativním postojům a vztah k žité současnosti byl spíše abstrahován – dobře to dokládá například práce Kateřiny Vincourové či Daniela Balabána.
