No Art Today? nová díla ze sbírek Galerie hlavního města Prahy 16. 11. 2021 – 10. 4. 2022
Kurátorky a kurátoři: Sandra Baborovská, Jitka Hlaváčková, Magdalena Juříková, Jakub Král a Olga Malá
Výstava No Art Today? – nová díla ze sbírek Galerie hlavního města Prahy představuje reprezentativní výběr uměleckých děl, zakoupených do sbírek Galerie hlavního města Prahy v letech 2017 až 2020. Díky pravidelnému rozpočtu, určenému zřizovatelem, Hlavním městem Praha, na rozšiřování uměleckých sbírek, má GHMP jako jedna z mála veřejných galerií již sedmým rokem možnost systematicky doplňovat a rozšiřovat sbírky, které má ve své péči. Na základě pečlivého studia zejména pražské umělecké scény i s ohledem na nedávné výstavní projekty Galerie se daří obohacovat sbírky jak o díla zcela současná, tak i zaplňovat bílá místa v umění zejména druhé poloviny 20. století.
Druhá část výstavy pokračuje do 30. ledna 2022 ve 2. patře Městské knihovny.
Mezi lety 2017 až 2020 Galerie hlavního města Prahy do svých sbírek nákupem či darem získala téměř 700 děl od autorů: Jan Konůpek, Dominik Lang, Jaroslav Róna, Josef Žáček, Július Koller, Alena Kotzmannová, Radek Brousil, Iren Stehli, Karel Miler, Stano Filko, Jan Šerých, Adéla Babanová, Jiří Žák, Anna Daučíková, Woody Vasulka, Jiří Thýn, Valentýna Janů, Marie Kratochvílová, Martin Kohout, Aleksandra Vajd & Hynek Alt, Jiří Kovanda, Johana Pošová, Ján Mančuška, Marie Tučková, Jan Merta, Josef Bolf, Peter Bartoš, Zbyněk Baladrán, Jiří Franta and David Böhm, Jan Kotík, Anna Hulačová, Roman Štětina, Daniel Pitín, Marie Blabolilová, Tomáš Svoboda, Ivan Pinkava, Vendula Chalánková, Tomáš Císařovský, Martin Mainer, Lubomír Typlt, Sráč Sam, Petr Štembera, Vladimír Havlík, Jan Mlčoch, Tomas Ruller, Milan Knížák, Vladimír Ambroz, Markéta Hlinovská, Zdena Kolečková, Jitka Svobodová, Markéta Othová, Peter Rónai, Rudolf Sikora, Viktor Frešo, František Kyncl, Michaela Maupicová, Magdalena Jetelová, Dalibor Chatrný, Margita Titlová-Ylovsky, Jiří Příhoda, John Cage, Jana Želibská, Alex Mlynárčik, Zorka Ságlová, Barbora Klímová, Particie Fexová, Jiří Kačer, Květa Pacovská, Lenka Klodová, Milena Dopitová, Kateřina Vincourová, Jakub Hošek, Pavel Příkaský, Pavla Malinová, Jiří Petrbok, KW (Igor Korpaczewski), Matěj Smetana, Martin Velíšek, Šimon Brejcha, Lenka Vilhelmová, Richard Janeček, Václav Magid, Ondřej Přibyl, Michal Kindernay, Jitka Válová, Jiří Černický., APART, Barbora Dayef, Matěj Al-Ali, Tomáš Smetana, Milan Kozelka, Lenka Vítková, Matouš Lipus, Miroslava Večeřová, Anežka Hošková.
V Domě fotografie je představen výběr z kolekcí československého konceptuálního, performativního a akčního umění (respektive jeho dokumentace), a to v celkem pěti tematických blocích, které se asociativně věnují individuálně i kolektivně prováděným performancím. V dalších dvou oddílech specifickým tématům přírody a autorsky pojímaným mytologiím, v posledním oddíle se pak výstava věnuje specifickému způsobu distribuce tohoto typu umění skrze knihu. Každý blok je ohraničen jednou asociací, která je uvnitř bloků komponována v řadách, ve kterých daný problém postupně graduje.
V první kapitole, soustředěné na individuální díla, se objevuje řada autorských strategií od základní práce s vlastním tělem a ohledáváním prostoru, která je pro akční umění zcela elementární, až po hraniční polohy užití vlastního těla. Ve druhém bloku se výstava zabývá tématy přírody a prostředí jako podmínky pro uskutečnění uměleckého díla, a to na ose prostého užití přírody jako pouhého prostoru, v němž se umělecké dílo odehrává, až po otevřené ekologické manifesty, varování a utopické autorské projekty. Blok orientovaný na kolektivní akce se zaobírá aktivizací dobového diváka skrze komponované rituály – za diváka zde může být považován adresát poštou distribuovaného uměleckého gesta a v nejradikálnější poloze tohoto typu umění se člověk dokonce stává nevědomým participantem na konceptuálním uměleckém díle. Kapitola zabývající se autorskými mytologiemi osciluje od témat lidovosti, nostalgie, přihlášení se k odkazu historických avantgard až k autorské sebehistorizaci a sebestylizaci. Posledním tématem výstavy je reprezentace způsobu distribuce tohoto typu umění skrze autorskou knihu a zároveň způsob aktualizace kanonických děl akčního umění skrze jejich opětovné provedení v odlišných politických podmínkách.
Česká a slovenská scéna šedesátých až přibližně osmdesátých let je v Domě fotografie představena společně, prostor tehdejšího Československa nechceme diferencovat (přinejmenším z hlediska akvizic). Na naší přehlídce tak jde zejména o reprezentaci několika málo základních fenoménů a témat, s nimiž se konceptuální umění generálně ve východní Evropě (neoavantgarda, kosmismus, mytologie, distribuce umění…) a akční umění místně specificky (v podobě míry osobního nasazení a volby specifických témat) tematicky a formálně potýkají. Výstava není a nemůže být vyčerpávajícím historickým zhodnocením daných fenoménů a důsledným propojením autorů, ale v rámci možností naší sbírky představuje asociační hru s uzavřeným sbírkovým materiálem kolekce konceptuálního a akčního umění.
