Umění aktivismu 22. 10. 2025 – 28. 2. 2026
Kurátorka: Jitka Hlaváčková; spolupráce: Vít Havránek, Andrea Hrůzová-Průchová, Oliver Elser, Alice Koubová, Martin Nitsche, Megan Hoetger, Zuzana Štefková, Nicola Baird, András Kenyi ad.
Výstava a publikace Umění aktivismu zkoumají specifický segment protestního a angažovaného umění v českých zemích zejména po roce 2009 (globální hospodářské krizi) v kontextu mezinárodních hnutí jako Occupy Wall Street, Black Lives Matter, Me Too, Women Life Freedom, Fridays for Future, Extinction Rebellion atd. Vedle reflexe českých individuálních i kolektivních uměleckých aktivit je zde významný prostor věnován zahraničním iniciativám, zejména těm, které tvoří bezprostřední politický a inspirační kontext lokální umělecké scény.
Prostřednictvím řady dokumentačních i jiných uměleckých médií projekt mapuje příklady „performativní demokracie“ v podobě aktivistických, politicky a ekologicky zaměřených projektů, ale i současné umělecké praxe z oblasti sociální intervence a participativních strategií, které podporou občanských iniciativ přispívají k prohlubování společenské odolnosti.
Projekt zkoumá vztahy mezi jednotlivcem a lokálně-globální společností, mezi solidaritou a aktivním angažovaným jednáním, uměleckým dílem a jeho sociálním přesahem. Zabývá se způsoby zapojení uměleckých strategií do širšího kontextu protestních aktivit a hnutí a reflexí nejvýznamnějších konceptů základních lidských práv a sociální spravedlnosti v umělecké tvorbě. Čtyři hlavní výstavní sekce, strukturované podle dělení výstavního prostoru Městské knihovny, naznačí aktuální tendence k uchopení vybraných vzájemně propojených problematik: práva na bydlení, práva na identitu a rovnost, práva na azyl a práva na bezpečné životní prostředí.
Výstava i její katalog se možná poprvé v českém kontextu pokusí komplexně uchopit problematiku aktivistického umění od jejich vizuální prezentace po uměleckohistorickou analýzu – v rovině jednotlivých děl i jakožto specifické uměnovědné kategorie. Široký mezioborově rozkročený autorský tým má ambici postihnout nejen historické a filosofické kořeny angažované tvorby, ale také jejich společenský dopad, a to jak ve formě bezprostředních ohlasů, tak dlouhodobými dopady na fungování demokratických principů a občanské společnosti. Koncept výstavy je založen na významné, avšak u nás dosud málo reflektované tradici uměleckohistorického výzkumu společenského aktivismu teoretiček a teoretiků umění, jako jsou Suzanne Lacy, Bruno Latour, Peter Weibel, Judith Butler a další.